Čas teď přešel do prázdninovýho modu a tak letí 2x rychlejc, teda kromě soboty, ale k tomu se dostanu. Teď je skoro 11 a moje milá už 2 hodiny spí beze mě, protože jsem potřeboval vstávat brzo, kvůlivá babi operaci, která jak už vím dopadla dobře, a tak já vám teda něco napíšu. Je to dlouhý a ryze voyaerský, nějaký závratný postřehy nebo metafory jsem tentokrát něják nevymyslel a stejně prostě nedokážu přenést tu pohodu co máme v tom našem 1+1 světě, ale aspoň neubyde. :-)
Červen 2011
Hodně divnej víkend
19. června 2011 v 12:28 | fallenNevím co to odstartovalo, ale poslední večery tady v PT stojí za hovno a dneska to mám pro jistotu od rána. Tohle nejsem já, mam pocit, jak kdyby mi někdo tahal za nitky a rozhod se, že mi trochu utáhne kohout.
Asi to je tou nudou, venku leje a jsem tu úplně sám. Přes 30h jsem neřekl nahlas ani slovo, tak si tu asi začnu povídat a třeba se to zlepší. Jako jedináček jsem na to samozřejmě zvyklej, ale teď se to moc nehodí.
Každopádně to neni normální, umět se takhle sám sestřelit a co není normální .. to je patologický. Takže ahoj, já jsem Tomáš a jsem magor. Ahoj Tomáši! Za všechno totiž můžou rané problémy s otcem :-D
Viděl jsem Pouta a moc se mi to nelíbilo, dvakrát jsem u toho usnul, ale to jeho rozhodnutí vysrat se na všechno bylo efektní, asi nejvíc styl jak se rozejít se ženou. "Zítra tu prostě nebudeš, jasný?" Br.
Jediný co mě dokázalo profackovat byl film 23, bohužel jsem ho nedokoukal, protože jsem se z toho málem zhroutil a dokoukám to v náručí mé milé zkušené hororistky, která mi tvrdila, že to není tak strašný (budiž polehčující okolností i fakt, že csfd se ani nezmiňuje, že by to měl být horor, takže popisek Drama mě dostatečně nevaroval). Když jsem se pak podíval na hodiny a bylo 22:22 a já věděl, že podívat se jen o chvilku později, tak by tam ta 23 byla nebo nedejbože kdyby tam spadla přesně když jsem se podíval, musel jsem to vypnout. A nemám odvahu počitat jestli v mym jméně je 23.
Jak píšu cítim jak to ze mě padá, tak to asi terapeutickou funkci trochu má, tak dík. A přestalo pršet a trochu svítí. Škoda že nemůžem psát a říkat všechno, ale jak tak dospívám, tak vidim že každej má v sobě ukrytou kupu soukromých hoven. Myslim že lidskej život je prostě o permanetním pohlcování shitů a každej to s sebou tahá a když už toho má až pokrk, tak kus předá někomu kolem a tak furt dokola. Asi by to chtělo se trochu bránit a nedělat ze sebe kukavůz, jenže takoví citliví a ematičtí mladí romantici jako já se tomu nevyhnou. A proto užívejme si mládí, protože naše zásobníky jsou ještě celkem prázdný.
I'm miles from where you are,
I lay down on the cold ground
And I, I pray that something picks me up
and sets me down in your warm arms
I lay down on the cold ground
And I, I pray that something picks me up
and sets me down in your warm arms
My pulses start cathedrals in my heart
9. června 2011 v 12:09 | smichov_andel_karlak | KomentářeJedna z mých světlejších geniálních chvilek mě přivedla na myšlenku, že blogy se čtou ze dvou důvodů. První můžeme označit za literární, kdy se autor blogu vyznačuje efektní češtinou a jednoduše se to dobře čte, v druhém případě klasický voyaerismus. Když jsem se o tuhle myšlenku podělil s mou drahou zkušenou blogerkou, trochu mi to zkazila tím, že vlastně i každý z první skupiny postupně doleze do té druhé. A tak, vzhledem k tomu, že já literární ambice už dávno pozbyl, měl bych zkusit zaujmout tím, co se děje v mém životě, popřípadě nakrmit hlad těch, kteří mě znají osobně. Protože takové blogy se čtou nejlíp. :-D Bohužel, i tady asi zklamu. Normální pohoda a kopice radosti.
A je to
7. června 2011 v 13:19 | prázdninový anděl
I turn the music up
I´m on a roll this time
and heaven is in sight.
Budu spokojený podpantofl
5. června 2011 v 0:29 | fallen | KomentářeNe, stále nenapíšu to, o čem jsem chtěl.
Ale musím se pochlubit s tím, jak mi o sobotní noci má drahá vysvětluje středoškolskou matiku aplikovanou ve středoškolský fyzice a to si ještě dost věřím s tou SŠ. Začalo to už v týdnu, kdy jsem se na FB neprozřetelně zeptal na pár ekonomickejch věcí a udělal ze sebe debila v mužských kruzích, dneska to dotvářím i před mou milou. Nadruhou stranu, čím dřív pochopí, že v týhle oblasti moje rezervy dosahují až nečekaných rozměrů (protože jinak jsem samozřejmě nadprůměrně inteligentní a bistrý), tím líp. Stačí, že jsem aspoň dodatečně zjistil, jak velká klika byla, že jsem nešel na žádnou ekonomku.
I když ... v posledních 14 dnech jsem navíc čet pár názorů čerstvě vyšlých nebo končících právníků a vypadá to, že ta pověst, která tohle povolání provází, bude asi to jediný, co mi zůstane. Takovej ten lesk toho, že řeknu že jsem právník a lidi co neví se mě budou bát a lidí co ví, se zeptaj jestli už beru aspoň 20 čistýho. Do toho jsem si přečet i fundovanej článek o tom, že to tak jako fakt je a že jsem se měl narodit dřív, že právo je nasycený a teď jako ta technika. Tak to jsem asi trochu v pasti, protože nechápu ani úhlovou rychlost, respektive jsme u příkladů cválajícího koně na laně, aneb proč se nezlomí dráty v kole, když se oba konce drátu točí jinak rychle?
Díky bohu, jeden z miliardy důvodů, proč je Klára to nejlepší co mě kdy potkalo je, že ona je ten směr budoucnosti, naše technická naděje, ten budoucí hospodářský tygr a spása mých motorek :-) Už se na to naše společné jmění manželů moc těším!
Mezitím si honím testosteron tím, že umím koupit správný šroub, koupil jsem si "ségrovky" a vrták a kus drátu a kus gumový hadičky.. tu teda nadvakrát, protože první byla moc úzká, ale dělal jsem jako že nic. Prostě železářství, to je takový chlapský H&M... :-)
Věnované mé nekonečně trpělivé, skromně inteligentní ( to zní blbě co? jako že je poskromnu inteligentní.. to ne! jako že je prostě chytrá jak blázen a přitom dělá že ne!) a přitom okouzlujícně krásné Kláře, se kterou budeme mít 2 kluky, který budou od 2 let a 8 měsíců jezdit na motorkách a pak to risknem a třetí bude holka. :-)
Zrození šelmy
4. června 2011 v 0:13 | fallen | Moto světMám spoustu věcí o kterých bych měl - a rád - napsat, ale už to nějak nestíhám.
Navíc mám z přípravku na silně znečištěné ruce strašně suchý prsty, tak se bojím, abych si nepoškrábal klávesnici.
Ale stálo to za to. Garáž je nedílná součást domova, a tak když jsem se dneska po dvou týdnech vrátil, hned po večeři jsem pádil do svýho světa, kde místo slunce je slabá zářivka a esprit teplýho večera po dešti se mísí s vůní nových gum, benzínu, oleje a půl roku nepraných ponožek... Rozhodl jsem se odpálit přestavbu na supermoto a tady je výsledek, i když zatím nepojízdný, strašně sexy :-) Jestli to bude fungovat, tak to bude to nejsilnější, nejlepší a nejbrutálnější, co jsem kdy na motorce zažil.
