na Blog.cz

Tak dnešek byl první den v regulérní práci, neb jsme otevřeli náš park, který tu nechci moc jmenovat celý, protože google a fulltext je svině, ale jde tam o dinosaury. :-)

Tak to šlo rychle.

Každopádně se tak cítím a nemusel jsem utratit ani korunu v nákupních centrech nebo mořit se ve fitku (čemuž se ale asi stejně nevyhnu, protože se mi dělá ovar i na tvářích :-D). Jsem spokojený sám se sebou, protože ona je se mnou (2x).

Z nejhoršího jsem se minulou neděli vyjezdil na Husabergu, i když to ze začátku nevypadalo po marných hodinách v garáži. Ale hlavně - strávil jsem zase po dlouhé době víkend na Moravě, tentokrát dokonce prodloužený a velikonoční a v uších mi pořád zní hlasy a smích všech těch skvělých lidí, s kterými jsem měl tu čest trávit čas. A jedno je jisté - naše životy jsou už tak propleteny, že ukončit to bude muset nějaký vyšší záměr nebo síla, možná ta samá, která nas přivedla k sobě. Těžko se o tom píše a Klára to snad ví, ale tak chtěl bych si uchovat ty pocity dneska ze zpáteční cesty vlakem - když jsme se po milionté objali a já jsem cítil husí kůži po celém těle a snažil jsem se dojatě nehýknout, což se mi v poslední době dost stává, že vidím nějakou reportáž v TV nebo začne koncert Kryštofů v kině (!!) a do pár vteřin se ve mě vzedme úplná emoční vlna, kterou sotva ubrzdím a mám chuť si tak vzlyknout štěstím :-). A když mnou v tom vlaku projela tahle energie a já se na ni pak podíval, slaná stopa na její tváři mi ukázala, že to cítíme společně, že TO máme. Nevím, jak to berou ostatní kluci, ale i když mám občas záblesky o kterých jsem třeba psal minule, tak tohle je ta moje meta. Možná je to patetický a k smíchu, možná se tomu jednou budu taky smát, ale teď na to nemůžu přestat myslet, jaká pecka to byla. Díky.

Víkend byl parádní, poprvé v novém krásném domečku (kompletně bez dveří! :-) ), Coudy jedináček v nové roli opatrovníka, návštěvy babiček, obědy, úsměvy, stydlivé klopení očí do země a jen pár holých vět, dívím se jak mě tam můžou mít (tak?) rádi. :-) Druhý domov se vším všudy a ne že bych něčeho litoval na svém dětsví, ale jsem rád, že Klára vyrůstala v takovým šíleně krásným prostředí a já si myslím, že to prostě na lidech pak je znát. Řídil jsem taky všechno od čeho mi dali klíče a rád, ale pravda je, že jsem se skoro nepoznával, jak nudně jsem řídil. :-) Jenže - cesty tam jsou hrozné, neustále omezení rychlosti a hlavně jsem pravidelně vozil všechna tři děcka a tíha odpovědnosti je větší než tíha mojí nohy na plynu. :-) A byli jsme na chatě a nemusel jsem rozdělávat oheň, takže to bylo fajn a vklidu i díky tomu, že jsem zřejmě imunní vůči broskvový vodce, a tak jsem díkybohu nezpíval s ostatnímu. Pondělní vycházka a asi nejpromoklejší v životě a bez suchého oblečení s sebou. Za trest, že se neumím sbalit na hory (pražák asi ne viď) jsem pak šel do restaurace v Kláry tepláčkách, což bylo dost potupné, avšak ne tolik, abych nedojídal po ostatních obědy. :-D Uteklo to šíleně, na spoustu skvělých věcí jsem zapomněl, ale co... už teď se těším, až se tam vrátím. Je tam nádherně a mám těžko uvěřitelný pocit, že mě mají rádi, což je skvělý. Těším se na ty posezení na terásce a výlety na kolech a tisíce záchvatů smíchu.

No a z jiného soudku. Machr jsem taky proto, že zase makám a když píšu makám tak teda jako makám. Lopata je muj nejlepší kámoš, bicáky mám, že mi trhají trička, kvůli ramenům těžko projdu dveřma, opálenej jsem jak Ital a prachů mám že nevím co s nima. Stavím v Praze DinoPark, abych v něm pak mohl dělat easy prácičku, na kterou jsem se taky hlásil. Co se ale nestalo, potřebovali i lidi na přípravné práce, neb otevřeno ještě není a nestíhá se. A tak fallen ve středu v 8:00 dostal lopatu a kolečko a v pátek v 15:00 (po nesouhlasných projevech šéfa, že tam nejsem do noci) ji pustil... Jsem manuál, dostávám čočku od ostatních manuálů, kteří tam jsou dýl a zase dělám šéfa těm, kteří přišli ještě po mě. Pět dní do otevíračky nam jeřábem přistávají noví dinousaři a jak to tak vidím, tak tenhle týden tam bud(o)u asi nonstop. :-) Ale pak to snad bude fajn práce, tak co už. Zas tak hrozný to není, prostě další zkušenosti, jak technologické tak... personální. No a hlavně budu děsně bohatej, protože 80kč/h, to je terno. :-) A ještě se sluší dodat, že to stavíme na střeše obchodního centra a že za ty tři dny co jsem tam byl jsem neviděl jedinej mrak, takže Panthenol muj druhej nejlepší kámoš.

Ehm tákže. Problém posledních dnů, eskalovaný (asi) sobotní pijatikou, jest ten, že chci být více machr.

Náštěstí vás můzu utěšit, že znám příčinu tohoto trable a budu pracovat na jeho náprávě. Dobrá zpráva také je, že nedělní nádherný den jsem totálně zabil odhodláváním se nepoblít a MRZELO mě to, takže nejsem ještě úplně ztracenej -protože machrovi by bylo jedno, že si nemohl drtit řiť na bicyklu. Nicméně - co je špatnýho na tom, chtít nebýt přehlíženej, mít respekt můžu a obdiv žen jak říká reklama na krejčovský salon Rexin kolem kterého denně chodím. Tohle je přesně ten důvod, proč lidi začnou kouřit až ve dvaceti a ne třinácti. Taková druhá vlna, kdy "s poctivostí nejdál dojdeš" je vrchol všeho hnusu. Mám zoufalou touhu být chvíli na šikmé ploše. Ale nemám na to a jediný co mi pomůže je motorka. Protože s ní můžu bejt ten relativně zlej ( i když mám radši lekárničku a SPZ v pořádku), s ní mám helmu, jezdím rychle a jsem machr. Nejsou vidět moje tenký ruce a blbý zuby a odpohleduinteligentníatímpádemneškodnýobličej. Ale pak to sundám a uklidněnej budu zase rád žít svůj správnej život, nebudu hulit, nebudu se hádat s mámou a nebudu podvádět Kláru, jen abych ukojil svoji dorosteneckou touhu po vzdoru, který sice kolektivně vděčíme za VFR nebo Samet, ale jedincům nepřínáší nikdy nic dobrýho. Možná není špatný chtít, abych se nemusel eventuelně rvát, protože ze mě jde strach předem, abych věděl, že pro Kláru fakt někdo jsem a ona pro mě, což se dá potvrdit jen vzájemnou konkurencí?...ale o víkendu se toho zbavím, až vyrazím se svoji oficiální milenkou někam pryč. Ten čert ve mě, který mu vděčím za to, že nejsem nudnej šprt, ale kterýho nenávidím když se ohlídnu za každou sukní, se o víkendu nažere bahna, špíny a benzínu. Musím vyjet nebo mě to sežere za živa. Jo, tohle je absťák. Asi je to věc ega, před rokem jsem byl v dost ohledech v zápornejch číslech (zní to míň pateticky než na dně?) ale teď mám skvělou holku co mě miluje a já jí a který jsem uvěřil, že ani 3 blonďatý kytaristi ji ode mě neodtáhnou.... hmmm teď slyším jak sousedi orgasmují.......no teda.. .... kažodpádně jsem chtěl říct, že ta kýžená jistota mi dává i sebevědomí, který se pak na povrch dere nečekanými způsoby. Třeba strašně žeru. Ale fakt jo. Myslím, že tímhle tempem 90kg dám brzo. Přijde mi to jako takovej asi osobní vzdor, nebo ne vzdor ale prostě se nažeru, protože to mám všechno na háku. I tenhle primitivní znak je pro zbytek mýho tukem neprorostlýho těla signálem, že tyhle frajerský nápady nikam nevedou. Ale jak říkám, od toho otáčim téměř každou korunu, abych tohle pak vypustil. Poslední tři víkendy jsem trávil v garáži aniž bych se svez a už je toho asi moc. Budu zlej a machr na trati, abych pak žil mohl žít spořádaně. Jsem takovej Spiderman3, když na něj vlez ten černej sajrajt. Po vzoru dnešníhé večera, kdy jsme s Ondrou byli na vyhlášení ceny pro nejlepší kameru v krátkých filmech a F.A. Brabec tam lehce ovíněn se snažil rozvinout diskuzi o současném filmu, tak stejně tak se ptám já vás - co myslíte? Má stejnou "váhu" (= sílu, naplněnost) život slušného úředníčka s třemi dětmi nebo populárního nevázeného nočního tvora?

Přiznávám, že po vzoru F.A. Brabce jsem si taky myšlenky nechal rozproudit kapkou červeného. Navíc zadarmo, a to se vyplatí.

Takovej hezkej článek jsem měl a spadlo to. To je takové naše prokletí, ale já se nevzdávám. :-) Jak asi muselo být Komenskýmu, když mu to blaflo.. Myslim že stejnou hlášku jsem tu už napsal... :-D Každopádně jsem se překonal a sepsal to podruhý, tak lidé čtěte.