Prosinec 2010
Romeo and Juliet
26. prosince 2010 v 15:24 | love_struck_andel | Hudba
I can't do everything, but I'll do anything for you
Text v celym článku.
How to save a life
25. prosince 2010 v 1:32 | vanocni_andel | ...které dech berouNikdy by mě nenapadlo, že se den před Vánocema budu cítit tak mizerně, jako právě letos.
Nepochopený
23. prosince 2010 v 21:05 | fallen | Foto světŘíkal jsem, že mám v hlavě jeden nápad.
Sice jsem to původně zamýšlel ještě jinak, ale nemám bílou zeď proti oknu, takže jsem to musel vyřešit takhle. Poprvý jsem fotil sám sebe ze stativu. Každopádně jsem tim chtěl něco vyjádřit (umělec!), ale asi jsem to špatně načasoval. No.. mně se to líbí a že nás okolí někdy nevidí tak, jak bychom chtěli, či potřebovali, to už je život.
Klaun nebo sob?
Velké plány
21. prosince 2010 v 20:42 | fallen | Moto světKoupí motorky a káry to spíš začalo, než abych mohl vklidu vyhlížet nadcházející sezonu.
Je to asi tak jako mít na oběd kus masa a pár brambor. Je to základ, ale nenajíte se z toho.
Abych to neměl tak lehký, tak díky narozkám a Vánocům a výplatám a stipendiu se mi sešlo na účtu pár peněz. A hlava pracuje. A prsty píšou, telefon volá a zjišťuju kolik věcí nutně potřebuju!
Jestli si mě někdy nějaká vezme, asi společnou kasu nechám na ní. (já naivní, jak si myslím, že by to mohlo i být někdy jinak co?:-D) Nemyslím si, že bych rozhazoval, ale neumím udržet větší obnos pohromadě. Nicméně se snažím, aby to mělo nějakou přínosnou hodnotu a ne si akorát způsobovat nevolnost a bolení hlavy pitím alkoholu. Fuj! :-)
A tak již týden denně sjíždím inzeráty v ČR i v UK a DE. Píšu multijazyčné emaily s dotazy na zaslání do Čech a zjišťuji zajímavé poznatky - lidé buď posílají jen uvnitř svho státu, nebo evropa/svět. Jsem rád, že když už někdo posílá internacionálně, nejsou pro Čechy vyjímky. Bohužel spousta lidí si nejradši hraje na svym písečku a prostě to nepošlou i kdyby jim ten poš'ták zazvonil u dveří. Zajímavý je, že 90% Němců má jen Deutschland, ale 90% Rakušáků mělo Weltweit.
Každopádně i ty negativní odpovědi jsou slušný a tak celkově se to hezky jedná.
Zatím jsem naštěstí! nic nevyhrál, ale 2x mě přehodili o 50centů, což mě mrzí.
Aktivně komunikuju i s českejma inzerentama a myslim, že za chvíli si z těch všech dílů postavim druhou motorku. :-) Do konce dubna ještě platí OK limit na dovoz z USA, pak nám to EU zase zatáhne, takže uvažuju, že ještě udělám nějakej kšeft. Ty brýle chtělo docela dost lidí, takže škoda že jsem měl jen dvoje.
Co teda tak scháním?
Předně to jsou supermoto kola. O tom jsem věděl a to musí být. To je pro mě hlavní důvod proč mám novou motorku, káru a tak vůbec smysl celýho života. :-) Mám jedny dobrý, ale jsou daleko a potřebuju pro ně zajet autem až pojedu ke Kláře, což nevím kdy.
Druhak jsem taknevímpročzpřebytkupeněžzřejmě dospěl k tomu, že když teda supermoto, tak bych potřeboval svoji první koženou kombinézu. Hledám pečlivě, chtěl jsem spíš nějakou funkční, než estetickou, ale pak jsem si představil ty fotky na FB v tý nádherný černo-červený a zítra se na ni snad jedu podívat. Je asi 2x dražší než jsem do toho chtěl dát, ale... bezpečí především!
Pak potřebuju motorku trochu zhomologovat, protože místní šerifové neradi vidí kovboje jako jsem já. Takže musím sehnat blinkry, kde dost tlačim na cenu, takže to mi zabírá teď asi nejvíc času. K tomu jsem zjistil že potřebuju držák blinkrů, což je obyčejnej kus hlíníku se 4 dírama, kterej stojí 550Kč origo. Kluk mi ho nabízí za 150.. připadám si fakt blbě, ale napsal jsem mu, že dám kilo. Museli byste vidět jaká je to kravina. Plus k těm blinkrům potřebuju takovej přepínač na řídítka, kterej je taky strašně drahej a z druhý ruky nedostatkovej, takže taky drahej. Nějakym způsobem, kterej jsem ještě nepochopil, mi to nabízí člověk, o němž nemám valný mínění. Nevím proč, ale očekával asi nějaké poklonky. Nevím, jak se zachová, ale já jsem rád, že jsem si nechal páteř a nepodělal se před nim, že mi to nabízí.
Taky potřebuju kryty řídítek s hliníkovou výstuhou, padáky na kola, klakson, černej potah sedla, supermoto blatník, kdyby vyšly prachy tak nový polepy motorky, závodní gumy a mít hlavně rezervu na servis a tréninky. A polepit si auto a vozík nápisama HusaberG Supermoto&Enduro force. Hledám sponzory :-) A asi bych si měl vybrat startovní číslo. 196?
A to nejhorší, budu potřebovat spoustu lidí. Mám takovou vizi, že ta motorka by měla být snadno přestavitelná ze silnice na závody. Chcí mít všechnu elektriku snadnou jako USB. Chci v pátek blbnout po městě a ustát kontrolu PČR, večer sundat světla, zrcátka, blinkry, SPZ, hodit motorku na káru a v sobotu jezdit na trati. Nevím jak je to možný, ale mám v hlavě i myšlenky na závod, dřív nemyslitelný. Je zajímavý si uvědomit, jak se člověk vyvijí. Myslim, že se začnu podepisovat i s aktuálním rokem, protože odmítám brát zodpovědnost za svoje pár let starý názory :-)
Proč budu potřebovat ty lidi? Protože to musí vymyslet. Musí mi svařit plasty, musí mi natáhnout novou elektriku, aby vše svítilo a blikalo a přitom to šlo odpojit. Musí mi vymyslet, jak snadno přidělat stupačky pro Kláru, ale aby šly sundat bez úrav. Musí mi vyměnit brzdovku, zjistit proč se mi seká plynový lanko, vyměnit ložiska v zadnim kole. A miliardu dalších věcí. A já pak musím doufat, že mě nezradí, že tu sezonu prostě odjezdíme tak, jak si vysnívám. Že uspořádámě nějakej supermoto kamp, že si vyjezdim místo mezi těma Rakušákama. Že třeba pojedu amatérskej motokros v Žáru. Že najdu partu na enduro. Že se mi nic nestane jak fyzicky, tak psychicky, že mě to nesežere a budu mít prostředky i na další život. A že to budou zatraceně chvíle, který dech berou.
Jak mi na to tyhle moje myšlenkový pochody řekla moje Klára - máá to fakt těžký. :-)
Škoda, že státnice nejdou koupit na ebayi.
Měl bych si najít nějaký sezonní povolání. Něco jako zahradník v zimě, ale obráceně. Jezdit se sypačem třeba, abych měl v létě čas. :-)
No.. a pak se mě někdo ptejte, jestli lyžuju.
Takhle nějak.
Vánoční prázdniny
17. prosince 2010 v 23:41 | zimní_anděl | KomentářeMoje milá o mě napsala, že mám depku ze zimy a z Vánoc.
Trochu mě to zarazilo, ale chápu, že tak působim. Důležitý je, že to neni tak zlý, hlavně díky ní.
I když - může lék být zároveň příčinou?
Vrátilě mě do hry a když z toho řetězáku už už kloužu pryč, zase mě chytne a přitíhne k sobě. Vim, jakej jsem psal předposlední článek a popravdě teď to nechápu. Ale to je kouzlo blogu, sobecky psát i když se to zrovna nehodí, protože vůči sobě je to fér. A já jsem byl vždycky sobec.
Každopádně se to otočilo tak rychle, že mám teď chuť napsat článek o tom, že nemam dost peněz a schválně, jestli to do 14 dní taky bude obráceně. :-)
Strávili jsme spolu fakt pěknej víkend v Praze. Koupil jsem stromeček mámo, udělala jsem řízky táto, cvakli jsme společnou fotku u slavnostní večeře (.. děti :-D.. ), byli v nočním centru, neviděli orloj a smáli se. A smějem se pořád. Víkend možná skončil, roztrhanej balící papír leží zmačkanej v krabicích, ale ten nejhezčí dárek jsem stejně rozbalovat nemusel. Ta naděje, kterou mi se silou ledoborce dokázala vrátit tam někam dovnitř, to mrazení v zádech a husí kůži, když se na ni bezeslov dívám (a přemýšlim, jestli je to možný, že by to teď vyšlo). Prostě si hořim jako kráva a nejradši bych sednul do auta a jel za ní.
Takže právě to, jak výraznym bodem mýho života je, mi teď moc nepomáhá, když se 3 týdny neuvidimě a já tu sem skoro sám.
Defakto o nic nejde, kromě toho, že další zima úplně zabitá učením. Stejně jako loni, zatímco maj všichni volno, mě čeká více než měsíční maraton příprav kvůli 1 dni. Úplně cítim ten zmar, až to nedam.
Vánoce budou letos asi divný, i když je to ještě v jednání. Svět se mění, jenom my zůstáváme :-D No, co bych pro dobro a štěstí jiných neudělal, koneckonců to, co jsem se snažil replikovat s Klárou v Praze byly stejně slavnostní vzpomínky tak do 15 let, pak už ty Večery nějak hasly.. takže nemá cenu řešit kde budu a s kým budu, když tam bude hlavně máma.
Již 6. měsíc bojuju s toshibou a už mi z toho cuká v oku. Zjistil jsem, že kdyby chtěli, můžou mi to zněpříjemnit, ale stále věřím, že tentokrát je to už opravdu poslední FORMALITA a já velmi brzo dostanu peníze a nový noťas. Mimochodem ten, který mám 4 měsíce vyhlídnutý už nemaj a adekvátní náhradu Acer vypustil, protože už taky přišel na to, že to bylo moc dobrý. Pecka.
Přibral jsem asi pět kilo. Nekecám. Ale už nebudu jíst nic jinýho než vanilkový puding s malinovým sirupem z Billy/Albertu za 11Kč. To byl TEN "jogurt" který mi vždy chyběl. Jen nechápu, že se nedělá ve Valmezu nebo v Novym Jičíně :-))
Všude kopa sněhu, což je fajn, když je vám deset, máte Subaru, lyžujete a nebo máte psa. Takže trochu fail a pro mě spíš mokrý boty, zasněžený auto, každej den stejný zprávy a nerváky při cestách do a z Prahy, když neřídim.
Mám taky nějaký zdravotní věci, který když budou chtít, tak se semnou můžou táhnout celej život a nebyla by to žádná vyjímečná komplikace která souvisí s tím, co jsem už akceptovat musel.. Stačí jeden takovejhle malej záchvěv a člověk si uvědomí, jak zdravej vlastně je. Můžu vše, co chci. Kolik lidí tohle štěstí nemá.
Timudej v roce 2011 nekoncertujou.
Ale taky mám lístky na Iné kafe v lednu do Prahy. A zítra si udělám kakao v Dolce Gusto. :-* A pořád mám ji, i když daleko. A možná tam prostě pojedu, když jsem se teď konečně trochu srovnal s prachama (a tak již vybírám supermoto kola a koženou kombinézu..abych náhodou nebrzdil ekonomiku mrtvým cash flow... ). A mám poslední zápočet z ústavka, asi jsem udělal mezinárodní právo a když bude chtít, tak mi dá i tu právnickou angličtinu. (mimochodem, abych měl největší strach o to, jestli jsem dal ANGLIČTINU, to jsem zažil snad jen na okresní olympiádě.. :-) ).
Taky jsem prodal skoro všechny kalendáře, plus udělal solidní kšeft na brejlích na motorku z améru.
Jestli se vám ten článek zdá malo tvrdej, tak se mi nedivte. Prostě mi chybí. A celkově mam zas svý dny, když tu poslouchám Ztracenááá bloudím dál, svým snem... a díval jsem se na Hvězdný prach a nakonci samozřejmě jsem byl zase tak dojatej, až jsem měl slzy v očích. Když ono to bylo fakt hezký. Až pak jsem zjistil že to má 86% na CSFD, takže jsem na to měl právo. Ostatně, jak jsem už Kláře vysvětlit v teorii o ženských ňadrech a skinheadech, každej chlap si stejně nejradši chce položit hlavu, nechat se hladit a pána tvorstva ať si chvíli dělá někdo jinej...
A hlavně -!- už mám zase ty stavy kdy imaginárně chytám řídítka a představuju si jak krosim po trati. Už dlouho jsem neslyšel ten tlukot ocelovýho švédskýho srdce. Zmáčknout spojku jednim prstem, cvaknout rychlost a vyrazit... směr VM...
Jestli tohle byl podzim, jaká bude zima?!
Zimní Praha
8. prosince 2010 v 23:10 | fallen | KomentářeRomantika největší!
Všude kopice černýho sněhu, na chodníku permanentně vrstva několika centimetrů životadárné vody v tak trochu transexuálně obojetnym stavu. Na každý straně přechodu je zhruba metrová louže u kraje silnice, která nejde obejít, protože mimo přechod je černá závěj hnusu. Ladným skokem se teda přehoupnu přes kaluž (abych pak sundal kabát, hodil ho do tý vody a pomohl dámám v lodičkách překročit suchou nožkou) a když dopadnu na klouzavou břečku na hladkejch oldskul kostkách chodníku v centru, hodím takovej telemark, že Janda prodá lyže a koupí saně.
Buď mám mokrý boty a nebo si vemu outdoorový "dřevorubec" boty a pak v nich sedim pár hodin ve škole a ... mám mokrý boty. :-)
Z chodníků mě neustále vyhání zátarasy z důvodu padajících kusů ledu. Jdu po kraji silnice a cákaj na mě auta. Vrátim se s pokorou na neohražený úsek chodníku a dostanu zásah malou lavinkou. Jen co se oklepu zjistim, že mám v igelitce sníh, který se vsakuje do knižních darů, který jsou stejně nejlepší dárek, protože z netu se to stáhnout nedá, dobře se to balí a mam na to ISIC slevy.
Všude jsou krásný pravý staročeský trhy, v krásnejch staročeskejch budkách. Je to úplně krásný a každej cizinec si myslí, že národním jídlem je trdelník. Na staromáku to jde, to je klasika.
Ale ono je to u paládia, na Andělu, na Karláku a panebože i na Václaváku, hlavní ulici Český republiky jsou tak hnusný trhy, který úplně rozbouraly celistvost toho bulváru, až hanba. Kromě 6 pevných stánku s Colou a Václavskou klobásou (nic erotickýho!) tak přibyly ještě další 4 udírny, 3 svařáky, 3 trdla, 2 oříšky a pár kýčů. A mezitim tam ty tůristi se brodí v 10cm břečce sněhu a nikdo to neuklidí. :-)
Nejezdí tramvaje ani autobusy, což mi nevadí, protože jezdím metrem. Trochu to vadí, když někam opravdu chci, ale dokážu si poradit. Trochu víc to vadí, když všichni ty lidi z těch tramvají jdou teda semnou do metra, protože si umí poradit. Zejména poradit si umí něžný pohlaví, který spolehlivě nastupuje jako první a zastaví se hned u dveří, aby se zbytek lidí do toho vagonu prostě nedostal.
Poněvadž jsem ale asertivní a umím si poradit, tak se tam dostanu. A tak jedu a tvářim se správně drsně lhostejně, i když mi padá sluchátko z uší. A pořád se drbu na čele, protože mě strašně kouše čepice. Škrábu se tak zuřivě, až by lidi i poodstoupili, kdyby bylo kam. Umím si však poradit, a tak jsem tu čepici asi někde nechal.
Občas nejede i metro, ale to mi nevadí, protože moje žlutý béčko jezdí pravidelně jako hodinky a nikam mimo Prahu stejně nejezdim, abych se potřeboval dostat třeba na Chodov.
Naprostý respekt ale mají maminky s kočárkama, a to celoročně. V Praze je sice spousta kroužků, školek, lepší vzdělání, ale neustále někoho prosit o pomoc, to jim fakt nezávidím. Celkově jsem nějakej strašně dojatej vždycky když vidim kočárek. Asi jsem březí.
Jediný co je fajn, že mam kromě dvou dárků všechny a ty koupím snadno, protože vím přesně. Neposoudím teda jaký žůžo je pohybovat se v popracovních hodinách v šoping centrech. Všude jsou vánoční stromky, řekli jsme si že si jeden koupíme na byt, aby to vonělo a měli jsme to krásný, zvlášť když už si s Killi děláme Vánoce tenhle víkend. Dneska jsem na to koukal a borovice do 160cm 370KC? Asi dovoz z Kanady. Ale asi to musí být docela rachot ty nákupy, myslim že se sem sjíždí celá ČR, aby pak šli do C&A nebo Kanselsbergra, což maj doma úplně stejně. Zejména ta koncentrace velice potřebných školení státních úředníku, který trvaj 2 hodiny a pak je rozchod, je zvýšená. Ale co, přej a bude ti přáno, dej a budeš mít míň. No, v Prachaticích bych ty dárky ale fakt nakupovat nechtěl.
Je brzo tma, zima, zimní spánek a do toho ty státnice, na něž (něž? ..?) už mám všechny materiály. Takže jsem z toho v pohodě a rozhod jsem se, že je třeba obalit nejen nervy, ale i vyztužit cévy troškou cholesterolu, takže papám jak Tomáškovi chutná. Dneska třeba Tomáškovi chutnal pekáč od kuřete, který morf upek. Maso nechť sežere bílej tesák, ale ta nádivka a vý peč ky. Uf. Bylo to moc dobrý, než mi morf řek proč to je tak dobrý a já teď úplně cítím jak mi nabíhá ovar.
Ačkoli učit se teda už je z čeho, bohužel, se to učit nestíham, protože příští tejden 4 zápočty. A v lednu to taky nebude lepší, protože jsem zapomněl na zápis zkoušek a zbyly na mě termíny před státnicema. Budiž mi omluvou, že zápis byl na moje narozky a to byl moc hezkej den bez myšlenek na cokoli stresujícího. Místo toho abych se ale učil jezdim dobrovolně na koleje! No. Když musíš, tak musíš a připadala mi ostuda za celej semestr si nemoct odškrtnout takovou základní klasickou kultuvní studentskou věc. Navíc tam nikdo nebyl, což se mi na Palmě už asi nikdy nestane a doživotně z toho budu mít poruchu. A úplně hlavně jako stejně se to učit nedá, když má člověk v sobě nějaký pnutí a myšlenky se neúprosně KLÍNí do studijní koncentrace, to se to pak těžko přemýšlí o srovnání ústavy prvorepublikové S EXistujícími předPISSy.
tak dost. :-D
Soundtrack to my life
6. prosince 2010 v 20:29 | KomentářeI've got some issues that nobody can see
and all of these emotions are pourin' outta me
I bring them to the light for you
it's only right
this is the soundtrack to my life
the soundtrack to my life
and all of these emotions are pourin' outta me
I bring them to the light for you
it's only right
this is the soundtrack to my life
the soundtrack to my life