Praha a tak

15. října 2009 v 0:17 | fallen |  Komentáře
Na oslavu toho, že si stále pamatuju heslo, zase po době přidám článek. Možná i dva nebo tři. Uvidíme. Jsem nachcípanej, celej Internet jsem už viděl dvakrát, tak jsem si vzpomněl na starej dobrej blog a že bych něco napsal. Jestli se to nepovede, tak za to můžou antibiotika.



Co bych vám tak řekl k bydlení. No, byt už máme krásnej, teď ještě uvidíme jestli si budeme svítit a topit, nebo se na to vykašlem a ušetříme. Spolubydlící jsou taky fajn, je sice fakt, že úplně jako na školním výletě to neni, ale když slyším historky hrůzy z kolejí, tak je mi úplně jasný, že moje citlivá rozmazlená poetická duše by ve zvěřinci VŠ kolejí utrpěla fatální újmu. Brr.
Když jsem tak naťuk tu psyché, tak i tak citím jak bláznovatim. Ona celkově koncentrace divnejch lidí je v Praze neskutečná. Ale zpátky ke mě, protože já jsem tady hvězdou dne. No, tak jak je člověk vyvrhnutej do novýho davu, mám trochu problémy se někde zakotvit. Přitom všude kolem sebe slyším, jak je to triviální, jenže na mě to je triviální až nějak moc. V různých MHD při 45min. přesunech z jižákuwoe do centra jsem byl svědky už několika navlas stejných rozhovorů. Lidi, kteří k sobě na první pohled absolutně nepatří, se dají do řeči, protože náhodou chodí na stejnou školu (což je u VŠE fakt náhoda) a jedou stejnym metrem. Jediná jejich společná téma je škola, takže po cestě ze školy se baví o škole a vzájemně si vyměňují dotazy ohledně rozvrhu, kreditu a předhání se v tom kdo se víc neučí. Pak je chvíli ticha a soutěž kdo přijde s další originální otázkou, na kterou následuje jednoslovná odpověď a dodatek a co ty? Ještě že se ty lidi už nikdy neuvidí. Ale já na tohle prostě nemám, chci svoje lidi, se kterejma mám svůj humor, založenej na tom, že je znám 9 let. Nechci si k někomu sednout a říct: Ten matikář je hustej co? Takže si tak jezdím v metru sám a nikomu nic neříkám, koukám do země a hlídám si peněženku. To je nádhera, můj sociální život úplně kvete.

No, VŠE jsem stejně odpálkoval, takže snad na UK trochu prorostu. Což je taky těžký, když tam mám dva kolegy z gymplu, takže sedíme spolu. A v aule pro 750 lidí člověk těžko navazuje styky. Tak snad nějaký ty restaurační zařízení po večerech, ale to je taky těžký, když nechci trávit každej den v hospodě a když už jdu, tak jdeme s klukama z bytu, žejo. Ale nadruhou stranu cítím, že by bylo fajn mít i někoho z VŠ. Tak mám na to pět let, nic není ztraceno. :-)

Co se týče školy samotný, tak jo, baví mě to a asi bych se jinam nehodil. Důležitý je, že je to universita a že rok 1348 je 1348. Takže se vstává na pozdrav učiteli a po přednášce se tleská, nezávisle na předvedeném výkonu nutno dodat. Taky šatník jsem lehce překopal, i když to není nutný, tak dejme tomu že oddělíme oblečení do hospody a do školy. Přecijen to člověka trochu pohltí.

Co se týče profesores tak má to svý klady i zápory, postupem času úplný nadšení taky opadá, ale někteří jsou teda řečníci parekselánc. Což jsem jim trochu prokouk, když jsem si začal číst knížky, který napsali a mám pocit, že spíš citujou úryvky svejch knih, protože na římským právu se toho moc nemění.

Když jsem naťuk ten Řím... smekám před antikou. To je neskutečný, jak to tady fungovalo před takovou dobou, jak podobný to je dnešnímu systému, jak s velkou parádou objevujeme objevené a slepě se řítíme do zhroucení stejně jako říše Římská. Mrazí mě z toho, jaký úpadek lidstvo dovolilo, děsím se tmy, která by opět mohla nastat, tak jako ve středověku a ptám se čím to je? I když jsou to zidealizované představy, na jedný straně vidím inteligentního senátora v bílém jak se prochází po upravené cestě Říma, na druhý straně je typický kníže dejme tomu roku 1300 oblečený do kožešiny, protože v kamenným hradu mu je kosa, který neumí číst ani psát, vládne mečem, pije korbel něčehojakopivo a v umaštěné ruce má půlku kuřete.
Co se to s člověkem v mezidobí stalo? Proč je antika líhní všech přírodních, ale i humanitních věd, a pak je tu hluché tisícileté období, které je následováno víceméně náboženskou filozofií a ve společnosti panují taková dogmata, že za pravdu se umírá? Bylo snad pro vrchnost lepší pěstovat si člověka, který se neptá, ale věří? Do jaké míry za to může církev, že lidí přestali věřit v rozum ale v Boha? Jak vidno, ten nám přiliš nových poznatků neseslal, a tak v mých očích naštěstí přichází pozdější období, kdy to Evropa zase trochu rozhejbala a na tý vlně fičíme až dodnes. Na jak dlouho?

No jinak si na Prahu už zvykám, našel jsem si na Palmovce (jo, tam bydlíme. je to Praha 8. To je Libeň. A už chápu proč se říká Žižkovu a Libni, radši se vyhni) pěknej klidnej park, takže to mě trochu uklidňuje když už mě ty lidi serou. Je fajn, že všechno je nadosah a že v pět se tam krámy nezavíraj. Špatně jsou ty kolony, když se vracíme domu nebo přijíždíme. cukat se v tom každej den, to by nebylo pro mě. A taky mi vadí drahý pivo, desítka průměrně kolem 25 což je pátý pivo navíc.

Tak uvidíme, jestli mě na cestě od metra někdo neubodá, jestli mě nesrazí tramvaj, nezastřelí policajt, nespadne na mě kus baráku, jestli zoufale neskočím na fakultě do "bazénu". Ale já myslim, že né. Má to svoje kouzlo.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 spev spev | Web | 16. října 2009 v 19:00 | Reagovat

Proč si vy všichni ateisti sakra myslíte, že víra v boha vylučuje víru v rozum?
Tahle vaše "rozumnost" je nesmyslná, neznalá a primitivní.
Fakta naopak svědčí o tom, že být "ateista" je nerozumné.

2 Hel Hel | Web | 18. října 2009 v 19:49 | Reagovat

jo, moje řeč! chceš se zase hádat? :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama